Denní pobyt |Ergoterapie| Fyzioterapie|Klinická logopedie|Klinická psychologie |Raná péče | Speciálně pedagogické centrum

 

Denní pobyt

Komu je určen?

Dětem ve věku od 2 do 7 let

• s rizikovým vývojem (např. s opožděným vývojem pohybu, komunikace aj.)

• u kterých i přes dosavadní vyšetření není problematika vývoje zřejmá či řešená

• s již diagnostikovaným zdravotním postižením, které ovlivňuje jeho vývoj

• u kterých si rodiče nejsou jisti správným vývojem nebo svojí výchovou
  
  

Většina dětí po ukončení denního pobytu nastupuje do běžných základních škol s podpůrnými opatřeními (integrace, individuální vzdělávací plán, asistent pedagoga apod.) a naše centrum je i nadále provází.

Čím se liší od speciálních mateřských škol?

Děti nejsou do jednotlivých skupin rozděleny standardním způsobem (dle typů postižení), ale podle komplexních kritérií – věku, diagnózy, stavu psychomotorického vývoje (včetně úrovně sociální reaktivity) i skladby stávajících dětí na skupině (vhodného sladění dětí). Rozdělení dětí do jednotlivých skupin se realizuje v rámci víceoborové porady zdravotníků, pracovníků školství a sociální sféry.

Diagnosticko-terapeutický systém provádíme úzce ve spolupráci s rodiči. Na nich záleží, zda se chtějí odbornému týmu přiblížit natolik, aby se sami mohli stát jeho přirozenou součástí, čerpat od něj informace a sami mu je poskytovat. Odborný tým může pomoci pouze na té úrovni, z jaké má informace: čím větší zájem a spolupráce rodiče, tím větší možnost odborníka.

Systém komunikace mezi rodiči a týmem je realizován prostřednictvím poradců rodin - zaměstnanců napříč všemi rezorty (např. poradcem rodiny s dítětem s dominantními obtížemi ve vývoji pohybu je fyzioterapeut). Poradce rodiny ji provází po celou dobu docházky dítěte do denní části, řeší organizační i zčásti odborné záležitosti, čímž napomáhá k vzájemné koordinaci s ostatními členy týmu.

 Součástí spolupráce je účast rodičů na odborných konziliích. Rodiče přispívají k ucelenému pohledu, seznamují se s výsledky jednotlivých vyšetření či diagnostických úvah, s návrhy provázaných terapií, případnými doporučeními dalších vyšetření mimo centrum a s cílenými informacemi ohledně vstupu do školy i možnostmi zákonného ošetření během vzdělávacího procesu v provázanosti na naši odbornou péči.

 V rámci průběžného sledování probíhají každý týden víceoborové, mezirezortní vizity.

 Specifikem jsou také měsíční diagnostické pobyty. Jednak za účelem diferenciální diagnostiky pro doporučujícího lékaře či jiného zdravotníka, anebo z důvodu nejrůznějších obtíží v MŠ (nezralost centrální nervové soustavy, vývojové poruchy, onemocnění, nesprávný přístup rodiny, nesprávný přístup pedagoga, nadměrný počet dětí ve třídě), o které zažádá rodič nebo školka, kam dítě dochází.

 V našem týmu ctíme pravidlo: pro naše rodiny je více než oddělený názor jednoho odborníka důležitější koordinovaná provázanost myšlenek více odborníků (nikdo nemáme „patent na rozum“, avšak více hlav se k rozumným úvahám spíš přiblíží).

 Teprve řádná diagnostika – druh onemocnění, stav oblastí psychomotorického vývoje, včetně stavu emocí (např. přecitlivělost dítěte) – je východiskem pro cílené individuální a skupinové terapie, pro cílenou léčbu.

 

Co zahrnuje diagnostický pobyt?

 Vyšetření dítěte jednotlivými specialisty (bez rodičů a s rodiči) as využitím možnosti pozorování v dětské skupině

Pravidelné mezioborové vizity

Jednorázovou mezioborovou analýzu shromážděných dat, vyšetřeních = odborné konzilium bez rodičů – výměna odborných pohledů uvnitř týmu a jejich koordinace

 Jednorázovou mezioborovou analýzu shromážděných dat, vyšetřeních = odborné konzilium s rodiči – výměna názorů mezi týmem a rodiči

 Vytvoření komplexní zprávy s rodiči konzultovanými týmovými závěry a návrhy „ušité na míru konkrétnímu dítěti a jeho rodině“ pro dětského lékaře, odborného specialistu (specialisty) mimo centrum, pokud je dítě v jeho (jejich) péči, pro školu při vstupu do 1. třídy či pro školku (zejména u měsíčních pobytů, kdy se dítě navrací do „své“ kmenové školky) a především pro rodiče.

Co zahrnuje terapeutický pobyt?

Následuje za pobytem diagnostickým, prolíná se s ním - zpočátku se jedná o diagnosticko-terapeutický proces, později o terapeuticko-diagnostický, to znamená, že když je diagnóza (diagnozy) již známa, upřesňuje se stav vývoje, účinnost zvolených terapeutických postupů a více se vymezuje spolupráce s rodiči.

 Obsahuje kombinace ověřených terapeutických přístupů, které vychází z indikace specialistů z mezirezortního týmu (z konzilií, vizit) a formu běžného předškolního zařízení.

Skupinové a individuální terapie jsou v intenzitě a rozsahu podle individuální potřeby dítěte a jeho rodiny a podle kapacity centra realizovány jak pedagogickými, tak zdravotnickými zaměstnanci i prostřednictvím sociálních služeb centra. Jde o speciálně pedagogické, fyzio, ergo, klinicko-logopedické, canis a hipo – terapie. Velmi důležité jsou odpočinek, hra podle svých představ a samotné společenské žití v dětské skupině.

Rodiče dostávají obecnější a souhrnné informace na konziliu, konkrétní kroky se dozvídají v rámci jednotlivých pracovišť mezirezortního centra. Systematická koordinace pomocí vizit a poradců rodin napomáhá k potřebnému terapeutickému prolínání a k vyloučení terapeutické chyby a přetížení dítěte. Rodič je přirozeně vtažen do terapeutického procesu, ve kterém, pokud vidí efekt a má zájem, pokračuje mimo denní pobyt sám (nejedná se pouze o techniky, ale o celkový přístup).

 Pro účinnost terapeutického procesu, zejména speciálně pedagogického působení, je významná jeho pravidelnost, tedy každodenní docházka. Zejména krátkodobé absence nejsou vhodné, jedná se o změny, které dítě zatíží i zastaví, protože musí znovu a znovu začínat (např. si zvykat).

 Provozní doba je od 6:30 do 16:30, ale délka přítomnosti každého dítěte je individuální a vychází z odborného posouzení týmu a představ rodičů.

Co zahrnuje práce speciálního pedagoga při dětské skupině?

Speciální pedagog je vzděláván k tomu, aby porozuměl nálezům jednotlivých lékařských odborností a dalších specialistů ve zdravotnictví, a tyto nálezy přetvářel do metod práce s dětmi za účelem jejich stimulace, vzdělávání a výchovy. U nás je stanovení diagnózy plně v kompetenci zdravotnických pracovníků a speciální pedagog přispívá cennými postřehy z pozorování dítěte ve skupině, které ambulantní specialista nemůže zachytit. Primární je vždy včasná a správná diagnostika. Následné stimulační postupy jsou přesně zacíleny na úroveň jednotlivých vývojových oblastí u každého dítěte. Speciální pedagog je provádí při každodenním kontaktu s dítětem v průběhu dne, ať už formou individuální či skupinovou. Mezi zdravotníky a speciální pedagogy dochází k rovnocennému vzájemnému ovlivňování a často k souznění, minimalizují se chyby na jedné i druhé straně. Společným cílem je, aby dítě na konci terapeutického pobytu bylo co nejvíce rozvinuté, jak mu to jen dovolí jeho zdravotní stav, schopnosti atd.

 

Kdo jsme?

Vedoucí denního pobytu – Bc. et Bc. Pavla Bílá

Ostatní pracovníci:

Tereza Hnyková - pedagog denního pobytu

Eva Janáčková - pedagog  denního pobytu

Mgr. Iveta Hnyková - pedagog  denního pobytu

Bc. Klára Lojková - pedagog denního pobytu

Mgr. Lucie Tománková- pedagog denního pobytu

Bc. Markéta Nováková- pedagog denního pobytu

Asistentky pedagoga – Jana Luprichová, Lucie Fridrichová, Lucie Tanečková, Denisa Kocumová, Andrea Judlová

Úzce spolupracující:

Ostatní členové týmu z odborných zdravotnických ambulancí a sociálních služeb

Jak se objednat?

Kontaktujte Bc. et Bc. Pavlu Bílou

Osobní konzultace s kontaktní osobu jsou možné po celý rok stejně tak jako možnost přijetí. Avšak často po prvním kontaktu zařazení dítěte do denního pobytu není jisté, protože kromě kapacitního omezení je rozhodující týmové posouzení vhodného sladění dětí do skupin.

Na osobní konzultaci je potřeba donést zprávy z dosavadních vyšetření, pokud existují.

Ceník

Diagnostický pobyt s předpokladem navazujícího terapeutického:

• 1000 jednorázově při vstupu + stravné

 Diagnostický pobyt měsíční

• 1000 + stravné

 Terapeutický pobyt

• 850 Kč/měsíc - při polodenní docházce, anebo 1000 Kč/měsíc - s denním pobytem delším než 4 hodiny + stravné

---

Ergoterapie

Název tohoto poměrně mladého oboru pochází ze dvou řeckých slov: ergon = práce a therapia = léčení. Znamená to tedy, že člověk může zlepšit své zdraví a kvalitu života tím, že se aktivně zapojuje do zaměstnání, která pro něj mohou být významná a smysluplná. Podporuje maximální možnou samostatnost jedince v běžném životě, přičemž plně respektuje jeho osobnost a možnosti. Pro podporu samostatnosti jedince využívá specifické metody a techniky, nácvik konkrétních dovedností, poradenství nebo přizpůsobení prostředí. Tento rehabilitační obor se především zaměřuje  na návrat klienta do společnosti tak, aby byl pokud možno co nejvíce soběstačný.

 

Ergoterapeut:

Pro vykonávánípovolání ergoterapeuta je nutné získat odbornou způsobilost dle zákona o nelékařských zdravotnických povolání (zákon č. 96/2004). Dříve bylo možné absolvovat obor ergoterapie na střední zdravotnické škole či vyšší zdravotnické škole nebo absolvovat pomaturitní specializační studium léčba prací. V současnosti lze odbornou způsobilost získat již pouze po absolvování vysokoškolského bakalářského studia, na které lze nově navázat magisterským studiem ergoterapie.

Přirozenou součástí práce ergoterapeuta je celoživotní vzdělávání na odborných kurzech a seminářích.

Zastřešující organizací v ČR je Česká asociace ergoterapeutů http://www.ergoterapie.org ve světě pak World federation of occupational therapists http://www.wfot.org.

 

Ergoterapie se v DEMOSTHENU poskytuje především dětské klientele, a to jak z našeho denního pobytu, rané péče, tak klientele ambulantní.

První důvody objednání se na ergoterapii:

Ergoterapie může být aplikována u dětí prakticky hned po narození. Ve většině případů ergoterapii doporučí lékař nebo jiná odborná ambulance. Dalším důvodem vyhledání ergoterapeutické ambulance může být pocit rodiče, že v motorice dítěte není něco v pořádku (např. pomalejší, atypický vývoj oproti vrstevníkům, neobratná jemná motorika, malá nebo omezená míra manipulace s předměty, nesprávná reakce na zvukové, světelné nebo taktilní podněty, riziková gravidita nebo průběh porodu). Ve starším věku - zvláštní, malý zájem o předměty, nesprávná neobratná manipulace s předměty, neobratnost, omezené dovednosti v grafomotorice, pomalejší adaptace na nové prostředí, nedostatky v hygienických návycích, nejasnosti s výběrem kompenzačních pomůcek.

 

Jak probíhá ergoterapie:

Při prvním kontaktu ergoterapeut společně s rodinným příslušníkem sepíše anamnézu – základní údaje, které mohou pomoci odhalit příčinu postižení dítěte a zhodnotí celkový psychomotorický vývoj dítěte.

 

Ergodiagnostické vyšetření se zaměřuje zejména na:

• analýzu činností klienta
• hodnocení senzomotoriky
• orientační vyšetření kognitivních funkcí ve vztahu k analýze běžných denních činností (ADL)
• hodnocení a nácvik běžných denních činností ADL - např. příjem jídla, osobní hygiena, oblékání, přesuny, manipulační činnosti s předměty (hodnocení probíhá pomocí standardizovaných testů)
• hodnocení úrovně hry 
• hodnocení úrovně motoriky – zejména jemné motoriky a grafomotoriky

 Na dalších terapiích již ergoterapeut pracuje s dítětem na problematických oblastech (např. nácvik běžných denních činností, nácvik motorických dovedností a kognitivních schopností). Dále doporučuje vhodné kompenzační pomůcky a podílí se na ergodiagnostickém hodnocení a předpracovní rehabilitaci.

 

Specifika ergoterapie u dětí

U dětí se terapeut neřídí kalendářním věkem, ale stupněm psychomotorického vývoje.Často zde dochází k nerovnoměrnému vývoji, proto musí ergoterapeuté znát fyziologii vývoje, senzorických, motorických a psychických funkcí zdravého dítěte a úzce spolupracovat s rodiči a dalšími odborníky.

Pro podporu všestranného vývoje a dosažení co nejlepších funkčních schopností se ergoterapie u dětských klientů uskutečňuje především cílenou hrou.

Formou hry a vhodné motivace dítěte se zaměřuje na nácvik funkcí důležitých pro úspěšné zvládání situací všedního dne – oblékání, svlékání, hygiena, sebesycení, motorických dovedností atd. Ergoterapeut zjišťuje příčinu obtíží a pomocí nácviku náhradních pohybových stereotypů, adaptace vlastní činnosti či prostředí nebo doporučením vhodných kompenzačních pomůcek pomáhá zlepšit výkon problematických aktivit.

 

 Co může ergoterapie klientům a rodinám nabídnout:

• u dětí v raném věku se jedná o prvky Bobath konceptu, bazální stimulace, praktické ukázky manipulace s ohledem na věk (handling), praktické rady, jak stimulovat správný psychomotorický vývoj dítěte, pomoc s úpravou  domácího prostředí, pomoc s výběrem vhodných stimulačních hraček, apod.
• u dětí v předškolním věku se uplatňují didaktické hry a hry pro rozvoj motorických dovedností  - správná manipulace s hračkami a předměty, způsob hry, rozvoj sebeobsluhy, pomoc s výběrem vhodných stimulačních hraček, vyšetření laterality, stimulace jemné motoriky a grafomotoriky, senzomotoriky
• u dětí v mladším školním věku se mohou kromě her zařazovat také kreativní terapeutické dovednosti, dále pokračovat v nácviku samostatnosti a sebeobsluhy, včetně praktických nácviků s kompenzačními pomůckami; cíleně se také věnuje problematickým oblastemnapř. jemné motoriky a grafomotoriky (zejména v souvislosti s počátečním psaním, příp. diagnostikovanou dyspraxií, dysgrafií apod.)
• u dětí staršího školního věku je prioritní dosažení maximální možné nezávislosti a pomoc v profesním rozhodování
• u dětí od 15 let se ergoterapeutické metody neliší od dospělého věku; u trvalých postižení je nutné využití všech dostupných možností ucelené rehabilitace

Nezbytná je úzká spolupráce s ostatními odbornými ambulancemi a rodinou klienta.

 

 Ergoterapeutické metody používané u nás:

• Nácvik konkrétních dovedností:
• Hry jsou přirozenou aktivitou dětí, takže se plně uplatňují v jejich rehabilitaci. Jsou využitelné ve všech formách ergoterapie.
• Alternativní prostředky nacházejí široké uplatnění v oblasti psychorehabilitace, u dlouhodobých a těžších poruch zdraví. Patří sem arteterapie, muzikoterapie, relaxační metody, aromaterapie apod.
• Poradenství
• Přizpůsobení prostředí

• Manipulační cvičení - používá se při rehabilitaci horní končetiny (při výcviku úchopů a vedení končetiny v prostoru). Tato cvičení zdokonalují nejen základní funkce, ale také obratnost a jemnou motoriku.
• Terapeutické činnosti - jsou veškeré činnosti, kterými se člověk zabývá (např. pracovní, zájmové činnosti, výtvarné, kreativní a běžné denní činnosti).
• Běžné denní činnosti - jde o nácvik běžných denních činností od základních sebeobslužných úkonů (najíst se, obléknout, svléknout), až po náročnější úkony, zajišťující nezávislost.
• Nácvik správných pohybových stereotypů - je indikován u klientů s onemocněním páteře, dále u osob s trvalými následky v oblasti pohybového systému.

Zabýváme se především těmito obtížemi a diagnózami:

• DMO (dětská mozková obrna)
• parézy brachiálního plexu
• syndromové vady (např. Downův syndrom atd.)
• děti s opožděným psychomotorickým vývojem
• poúrazové stavy zanechávající omezení na HKK
• děti s vývojovou dyspraxií, která bývá symptomem neurovývojových onemocnění CNS (např. vývojové dysfázie včetně specifických poruch učení, apod.)

Význam hry a vývoj jemné motoriky

Hra je přirozenou aktivitou dítěte. Vývoj rukou ve spojitosti se hrou dávají informaci o zralosti, případně poruše CNS. Motorické hry přispívají k výcviku koordinace svalových pohybů, jemné motoriky a napomáhají k odstranění prostorové nejistoty. Manipulační hry (jakékoliv druhy stavebnic) procvičují jemnou motoriku, zlepšují koordinaci rukou, koordinaci oko/ruka, zpřesňují dominanci ruky. Zkušenosti s manipulací integrují všechny smysly, které jsou dominantní při procesu učení, motorických dovedností,  při všedních denních aktivitách, hře a následně plnění školních úkolů. Kognitivní a námětové hry v sobě odráží prostředí a vztahy, ve kterých dítě vyrůstá, velký význam těchto her je především v podpoře rozvoje řeči. Taktilní vnímání podporuje orofaciální oblast (ústa, řeč), je tedy vstupní informační branou, kterou dítě poznává a následně se může orientovat v prostředí, reagovat na něj a přijímat správně informace z okolí (sociální interakce s okolím).

Vývoj jemné motoriky je spojen s primárním rozvojem poznávacích procesů. Dítě potřebuje s poznávanými předměty manipulovat. Zejména v předškolním věku je potřeba dostatečně motivovat k činnostem podporujícím rozvoj jemné motoriky – např. výtvarné činnosti, stříhání, lepení, modelování. Vhodná volba hraček a stavebnic.

 

Na našem pracovišti Vás ošetří ergoterapeutka:

 Bc. Kateřina Žitňanská

 Co je třeba přinést na první terapii:

• doporučení z odborné ambulance a lékařské zprávy (klinická logopedie, psychologie, neurologie, fyzioterapie, od odborného lékaře)
• kartičku zdravotní pojišťovny
• poukaz předepisující ergoterapii

Jak se objednat?

Kontaktujte RECEPCI

---

Fyzioterapie

Fyzioterapie se zaměřuje na diagnostiku a terapii funkčních poruch pohybového systému. Prostřednictvím pohybu a dalších fyzioterapeutických postupů cíleně ovlivňuje funkce ostatních systémů, včetně funkcí psychických. Uplatňuje se ve všech subsystémech péče o zdraví - v oblasti podpory a výchovy ke zdraví, v prevenci, v léčebné péči, v rehabilitaci. Fyzioterapie svými specifickými prostředky zasahuje tam, kde jsou pohyb a ostatní fyzické i psychické funkce ohroženy procesem stárnutí, zraněním, nemocí nebo vrozenou vadou.

Cílem fyzioterapie je zachování a obnovení optimální funkce pohybového systému. Pohyb, jako jeden ze základních atributů pojmu zdraví, působí na ostatní funkce organismu. Zahrnuje vzájemnou spolupráci fyzioterapeuta s ostatními zdravotnickými profesemi a klade důraz na spolupráci s klienty, jejich rodinami a pečovateli.

Fyzioterapeut:
Pro vykonávání povolání fyzioterapie je nutné získat odbornou způsobilost dle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních. Dříve bylo možné absolvovat obor fyzioterapeut nebo rehabilitační pracovník na střední zdravotnické škole či oboru diplomovaný fyzioterapeut na vyšší zdravotnické škole. V současnosti lze odbornou způsobilost získat již pouze po absolvování vysokoškolského studia, a to buď v bakalářském, nebo magisterském studijním programu s možností postgraduálního vzdělávání.

Přirozenou součástí práce fyzioterapeuta je celoživotní vzdělávání na odborných kurzech.

Profesní organizací je www.unify-cr.cz

 

 Jak probíhá terapie:

Fyzioterapie probíhá na doporučení lékaře, který předepisuje tzv. Poukaz na vyšetření/ošetření FT. Lékař v poukazu určí typ terapie (tedy např. léčebná tělesná výchova na neurofyziologickém podkladě) a počet terapií. Fyzioterapeut nemá možnost sám indikovat fyzioterapeutické postupy. Přesto je kvalitní fyzioterapeutické vyšetření základem pro správně vedenou terapii. První návštěva u fyzioterapeuta sestává zpravidla právě z důkladného vyšetření.

Poukaz na fyzioterapii má omezenou dobu platnosti - po jeho vystavení je nutné do sedmi dní se na terapii objednat. Pro pokračování v terapii po vyčerpání předepsaných výkonů je nezbytný nový poukaz od lékaře. 

 Fyzioterapeutické vyšetření zahrnuje:

• zhodnocení anamnestických dat
• zhodnocení zobrazovacích metod a závěrů z vyšetření lékaři a jinými zdravotnickými odborníky
• vlastní kineziologický rozbor (aktuální vyšetření stavu a funkce pohybového aparátu)
  

 Zabýváme se těmito stavy:

• Neurologické: DMO, LMD (porucha koordinace), CKP, ad.
• Ortopedické: plochonoží, skoliózy, VDT, stavy po úrazech, ad.
• Bolestivé stavy pohybového aparátu: bolesti zad, bolesti hlavy ad.
• Sportovní problematika: prevence a léčba přetížení sportem, správné pohybové stereotypy ad.
• Respirační problematika: podpůrná terapie u astmatu ad.

 Fyzioterapeutické metody používané u nás:

• složitá léčebná tělesná výchova na neurofyziologickém podkladě
  • Terapeutický koncept Bazální podprogramy
  • Spirální dynamika
  • Senzomotorická stimulace a stabilizace postury
  • Prvky Vojtova konceptu a DNS dle Koláře
• léčebná tělesná výchova – analytické metody (např. izolované posilování či protahování svalů)
• techniky měkkých tkání, mobilizace páteře a periferních kloubů

Fyzioterapie se v DEMOSTHENU poskytuje především dětské klientele, a to jak z našeho denního pobytu, tak klientele ambulantní.

Nezbytnou součástí terapie je terapie v domácím prostředí dle instruktáže fyzioterapeuta. Terapie pouze v rámci ordinace fyzioterapeuta nemůže být pro výsledný efekt dostatečná.

 Jak mohou rodiče ovlivnit vývoj hrubé motoriky dítěte?

• správná manipulace s dítětem
• pokud ortoped na kontrole kyčlí doporučí abdukční balení, toto doporučení skutečně dodržovat
• respektovat přirozený vývoj dítěte - dítě neposazovat, nepostavovat, nevodit za ruce, dokud samo nechodí
• všímat si jakékoliv abnormality ve vývoji - otáčení miminka jen na jednu stranu, asymetrické lezení, chůze převážně po špičkách…
• podporovat dítě v přirozených pohybových aktivitách a dbát na pohybový režim (pohybové hry, pobyt venku...)
• přiměřené sportovní aktivity (ani málo ani moc) - možné o vhodných pohybových aktivitách se poradit s lékařem nebo fyzioterapeutem
• vhodná obuv (velmi nevhodné jsou například balerínky nebo žabky)

 

Na našem pracovišti Vás ošetří fyzioterapeutky:

 Bc. Kateřina Stará

Co si vzít s sebou na první terapii:

• poukaz předepisující fyzioterapii
• zprávu od odesílajícího lékaře (pokud je), případně další lékařské zprávy

Pokud se nemůžete na terapii dostavit, prosím kontaktujte Fyzioterapii, případně RECEPCI. Neomluvený termín nelze nahradit.

 Jak se objednat?

Kontaktujte RECEPCI

 

Klinická logopedie

Mladý zdravotnický obor (vznikl v roce 1992), zabývající se jak normální komunikací, tak narušenou z hlediska příčin, projevů, důsledků, výzkumem, diagnostikou, terapií, prevencí a prognózou u dětí a dospělých.

 Diagnostika zejména u dětí přispívá k upřesnění psychomotorického vývoje a k jeho sledování. Zjišťuje příčiny vzniku narušené komunikační schopnosti. Odděluje narušenou komunikační schopnost od normálního vývoje. Zjišťuje, zda komunikační obtíže jsou hlavním pacientovým problémem, anebo příznakem jiného onemocnění. Stanoví diagnózu, stupeň a odhad dalšího vývoje nemoci.

 Předmětem péče je široké spektrum diagnóz:

• afázie - ztráta schopnosti dorozumívat se řečí organického původu

• balbuties - koktavost

• dysartrie a anartrie - vývojové a získané obtíže celkového vyslovování při poškození mozku a mozkových drah

• dysfagie - poruchy polykání a poruchy přijímání stravy

• dysfázie - specificky narušený vývoj řeči

• dyslalie = patlavost = fonetické a fonologické poruchy, porucha či vada výslovnosti

• mutismus - oněmění

• opožděný řečový vývoj

• palatolalie - vývojová vada při rozštěpech

• rinolalie - huhňavost

• specifické poruchy učení

• tumultus sermonis - breptavost, překotná mluva

• poruchy hlasu

• poruchy řeči při duševních onemocněních

• vady a poruchy sluchu

 

Léčba, jako každá jiná, musí vycházet ze závěru vyšetření, také zde platí zásada včasnosti a komplexnosti. Cílem terapie je odstranit komunikační problém, anebo ho zmírnit či alespoň pomoci se s ním vyrovnat tak, aby se zlepšila kvalita života.

Každý klinický logoped je ze zákona odpovědný za stanovení diagnózy, užití terapie a také za to, že v případě potřeby iniciuje další vyšetření u specialistů (ORL či foniatra, neurologa, psychiatra, klinického psychologa, rehabilitačního lékaře aj.). Pro pacienta je výhodná spolupráce s praktickým lékařem. Čím dál více spolupracuje s ergoterapeutem, pozitivní je spolupráce s fyzioterapeutem, ortodontem, gerontologem.

 V zájmu dětské klientely obor usiluje o úzkou spolupráci s rezortem školství – se školami a jejich učiteli, se speciálními pedagogy, školskými poradenskými pracovišti. Bohužel školská legislativa této spolupráci nepřeje. Lze pouze rodiče a odbornou veřejnost upozornit na skutečnost, že jiná logopedie než klinická uzákoněna není a proto nikdo jiný než klinický logoped (nebo logoped ve zdravotnictví v předatestační přípravě) nemá oprávnění logopedickou péči poskytovat. Nemáme nic společného s nesmyslnými názvy jako „logopedické školy, logopedické třídy, logopedické kroužky, logopedická prevence apod.“ (nebudou se snad zřizovat školy a kroužky gynekologické, ortopedické či psychologické - a pro koho?, prevencí poruch a onemocnění se zabývá medicína, zdravotnictví). Přední zástupci našeho oboru dokonce považují takto prováděné zásahy školství do zdraví dětí za zdraví poškozující.

Klinický logoped je vysokoškolsky vzdělaným pracovníkem, který svoji specializaci získává absolvováním několikaleté specializační přípravy zakončené atestací před zkušební komisí Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (sestavenou ze zástupců svého oboru a foniatrie). V souladu s platnou legislativou je rovnocenným partnerem lékaře. Je jedním z přímých poskytovatelů zdravotní péče, přičemž péči hrazenou zdravotními pojišťovnami poskytuje na základě doporučení lékaře. Po dobu průpravy pro výkon práce ve zdravotnictví a specializační přípravy v oboru pracuje logoped pod odborným vedením pověřeného klinického logopeda. Kliničtí logopedi se sdružují v Asociaci klinických logopedů ČR (www.klinickalogopedie.cz).

V prosinci 2015 získalo pracoviště klinické logopedie v Demosthenu akreditaci Ministerstva zdravotnictví ČR
pro praktickou část specializačního vzdělávání v oboru klinická logopedie.

Proč a kdy objednat dítě na vyšetření

1. nejlépe při jakékoliv pochybnosti rodičů - až 80% rodičovských obav je opodstatněných („Mikulajová“), vhodné je již mezi 2. a 3. rokem věku

2. pokud při 3 leté preventivní prohlídce u praktického lékaře pro děti a dorost (dle výpovědi rodiče):

• nemluví

• málo mluví a neužívá ani gesta

• ještě netvoři souvětí (se spojkou „a“), neužívá zájmena, zvýšeně špatně skloňuje, časuje

• neumí říkanku, básničku

• zdá se méně soustředěné, případně zvýšeně neklidné a obtížněji se s ním domlouváme

• rodiče mají podezření, že špatně slyší, ale to se při ORL / foniatrickém vyšetření nepotvrdilo

• není mu rozumět

k objednání ke specialistovi stačí 1 signál

 3. pokud při 5 leté preventivní prohlídce u praktického lékaře pro děti a dorost:

• má sníženou paměť na básničky

• „slyší jen co chce a nedbá“ – výpověď rodičů

• nerado naslouchá pohádkám a déle mu trvá, než si vzpomene na slovo (jako v cizím jazyce)

• větná skladba je chudá (málo souvětí)

• má dosud obtíže s barvami a časovými pojmy

• patlá

• huhňá a přitom nemá ani rýmu ani zvětšenou nosní mandli

k objednání ke specialistovi stačí 1 signál

 4. Ihned, když:

• je stanovena diagnóza, u níž komunikační obtíže jsou jedním z příznaků (sluchové postižení, rozštěp patra a rtu, dětská mozková obrna, porucha autistického spektra, mentální retardace aj.)

• má obtíže s přijímáním potravy (špatně kouše) a současně méně srozumitelně mluví

• začne koktat

• naráz nebo postupně přestane mluvit

• zdá se, že nám málo rozumí a má obtíže ve škole

Co zahrnuje vyšetření dítěte

• zhodnocení anamnézy (nedivte se, že se vás budeme ptát na průběh porodu či třeba na dědečka) a předcházejících závěrů specialistů, příp. pedagoga (pokud existují)

• rozhovor s rodiči, s dítětem (pokud je to vzhledem k věku a charakteru onemocnění možné)

• vlastní vyšetření (vývojové škály, zkoušky, testy, diagnostika hrou, pozorování klinického obrazu, audio / video nahrávka):
  

  • přiměřenost komunikace (oční kontakt, gesta, obsah spontánního vzorku komunikace, u malých dětí především hra)

  • orientačně sluch

  • slyšení a porozumění řeči, vnímání rytmu a melodie

  • slovní zásoba, větné vyjadřování

  • vybavování si pojmů (např. názvů barev, časových pojmů), slovní paměť

  • slovní úsudek

  • tempo a plynulost řeči

  • hlas

  • mluvidla: velikost a funkce jazyka, patrohltanového závěru, příjem potravy s ohledem na průběh polykání apod.

  • kresba

  • u školních dětí čtení, psaní, početní dovednosti

  • u předškolních a školních dětí vyšetření výslovnosti

  • zrakové vnímání

  • orientačně intelekt, porovnání oblasti řečové a neřečové

  • koncentrace pozornosti

  • sociální prostředí (podnětnost, citové zázemí rodiny)

  • způsob vzdělávání a domácí příprava při školních potížích

• diagnostická rozvaha a závěr

• diferenciální diagnostika, rozhodnutí o dalším diagnostickém postupu, včetně doporučení dalších vyšetření

• rozhodnutí o terapeutickém postupu

• provedení drobného terapeutického výkonu

• edukace zákonného zástupce, př. podpůrná psychoterapie

• rozhodnutí o termínu terapeutického sezení či kontroly

• sepsání zprávy – poskytnutí informací praktickému lékaři, dalším specialistům, dle dohody s rodiči školním institucím (školkám, základním i středním školám, pedagogicko-psychologickým poradnám, speciálně pedagogickým centrům)

 

 Co zahrnuje terapie

• vždy navazuje na diagnostické závěry – platí, čím kvalitnější diagnostika, tím kvalitnější terapie

• základem je poradenství rodině, nemusí se vždy hned jednat o cílené terapie

• cílené terapie vycházejí z vývojové úrovně jednotlivých oblastí psychomotorického vývoje a druhu onemocnění

• nejefektivnější je stimulace prováděna pravidelně, po krátkých časových úsecích a v přirozeném prostředí (denně, krátce, doma i ve školce a škole)

• stimulační podněty jsou lepší ty, se kterými dítě přichází každodenně do kontaktu (při běžných denních činnostech a hrách) než uměle vytvořené materiály

• nedílnou součástí je využití her, počítačových programů, tabletu aj.

• existuje celá řada metod a terapeutických postupů, o jejichž výběru musí rozhodnout pouze klinický logoped – např. v počátcích stimulace lze využít metody augmentativní (rozšiřující) komunikace jako podpůrného prostředku, nebo v případě, kdy jiné formy nejsou možné, lze indikovat alternativní (nahrazující)

• cílem je zlepšit porozumění řeči, vést k přemýšlení o obsahu řeči druhého a k vyjádření vlastní myšlenky, v mluvené a psané / tištěné podobě řeči, a to způsobem, co nejvíce srozumitelným pro druhé

 

 

Cokoliv bude narušeno, ovlivní vývoj. Narušení všeho je naštěstí vzácné, ale se všemi body je nutno počítat z pohledu potvrzení, pátrání, vyloučení poruchy, z pohledu kombinací onemocnění (například, když vedle vývojové poruchy je porušený sluchový orgán či má jen výrazně zkrácenou podjazykovou uzdičku).

Velmi často se jedná o narušení v bodech 2, 3 a 4., které předurčuje řadu variant onemocnění.Je prokázáno, že tato narušení jsou rozptýlená – tedy zasahují do více částí mozku. Z možné příčiny považujeme dědičnost, rizikové těhotenství a obtíže kolem porodu, výjimečné nejsou kombinace.

 

Jak můžete svému dítěti pomoci?

Nejvhodnější „stimulací“ je rodičovská láska, klid a čas, přirozeně pojímaný denní režim a obrácená stimulace (co můj maličký na mne, to já na něj). Není vhodné dítě přestimulovávat. Všem dětem, a o to více těm s narušeným vývojem, škodí stres, soustavně puštěná televize, upovídaná teta a nucení do aktivit („Když neřekneš básničku, tak …“).

Signálem pro rodiče, že něco není v pořádku, je skutečnost, že dítě při vzájemných hrách nedává zpětnou vazbu. Pokud tomu tak skutečně je, tak „to něco“ se týká modelového bodu nebo bodů od 1. do 5., a pátrání je plně v rukou specialistů z řad zdravotníků, nejlépe specializovaných pracovišť. Vy rodiče jste však velmi důležití k popisování všeho, co vnímáte, a protože pro specialistu je důležitý každý detail, dělejte si poznámky, zaznamenávejte vývoj – kdy prvně gesta dítěte na „jak jsi veliký“, „paci paci“, „papa“, první lezení, postavení se, krůčky bez opory, první cílené slovo (jakýkoliv spontánně vydaný stejný zvuk, kterým opakovaně označilo konkrétní jev, osobu nebo věc), první věta o typu „Tata pa“, „Mama ham“, ale jak přijímá potravu, kdy si poprvé s vámi poslalo autíčko aj. Důležité je zaznamenat změny či zastavení vývoje a co jim předcházelo, velmi přínosné je přesně popisovat situace, které provází změněné chování. Buďte sebevědomými rodiči, neboť je dokázáno, že jste prvními, kdo poznáte, že něco není v pořádku.Nenechte se odbýt, že „je čas“, nebo „kluci jsou pomalejší“. Hledejte skutečné specialisty, pokud specialisté vyloučí důvody vašeho znepokojení, uleví se vám. Potřebné je vědět, kteří specialisté mohou něco potvrzovat a vylučovat.

 Musíte mít jistotu, že dva smyslové orgány (sluch, zrak) – pro samotnou řeč především sluch, jsou v pořádku. Pro zvuk mluvené řeči je také důležitý nález na mluvidlech, zejména stav patrohltanového závěru, anebo i nosní mandle (huhňavost má různé příčiny). Najít odborníky k vyloučení postižení orgánů sluchu, mluvidel a zraku je nejsnadnější. Sluch a mluvidla posoudí foniatr či specializovaný ORL lékař. Pokud ještě dítě není schopno spolupracovat, je zapotřebí evokovaných potenciálů, jež mají k dispozici pouze specializovaná pracoviště. V dnešní době se u nedonošených novorozenců provádí povinný screening sluchu ještě před propuštěním z perinatologického centra (pozor, je to pouze screening, ne řádné vyšetření). Pro posouzení orgánu druhého smyslu je rovněž třeba specializovaného očního lékaře.

 Zcela jiná situace nastává,pokud jde o mozek (body 2,3,4), o jeho stavbu a funkčnost. Jak všichni víme, lidský mozek je nadmíru složitý a dosud ne zcela probádaný. Navíc u dítěte se jedná o mozek ve vývoji, proto i diagnózy mají svůj vývoj a diagnosticko-terapeutický proces se prolíná. A to všechno nemůže postřehnout jeden obor, proto se také jednotlivé obory prolínají a bohužel i neznají, co přesně je obsahem druhého (zejména starší obory znají méně ty mladší) A pro pacienta se v tom vyznat, je těžké. Skutečný odborník spolupracuje s dalšími obory – a to by mělo být pro rodiče zásadním klíčem k výběru specialistů pro své dítě. Důležitý je nález neurologa, dětského klinického psychologa a dětského psychiatra.

Také platí dvě zásady:

• Čím je dítě menší, tím více potřebuje specializovanější pracoviště.

• Nesprávná diagnóza komplikuje léčbu.

Sociální prostředí (bod č. 6) by mělo být plně ve Vaší vlastní režii – v režii láskyplného a informovaného rodiče. Týká se také škol - od mateřských, přes základní až po střední. A školských poradenských pracovišť – pedagogicko-psychologických poraden (PPP) a speciálně pedagogických center (SPC).

 

Specifika našeho oddělení

• zaměření se na dětskou klientelu

• moderní přístup

• sledování rizikových dětí od raného věku a určení signálů narušeného vývoje u dětí raného věku

• diagnostika specificky narušeného vývoje řeči – dysfatického, včetně jeho formy v podobě specifické poruchy učení a určení přidružených kombinací – zejména poruch pozornosti

• diferenciální diagnostika poruch autistického spektra a dysfatických syndromů

• přenesení cílené klinicko-logopedické terapie a poradenství do přirozeného prostředí domova u dětí raného věku prostřednictvím rané péče

• přenesení terapie do individuální i skupinové speciálně pedagogické terapie v rámci denní části centra

• ošetření vstupu dítěte do školy a průběhu školní docházky vytvářením odborných, podrobných podkladových zpráv pro školské poradenské pracoviště uvnitř našeho centra (pro SPC) - v ČR ojedinělé přímé použití klinicko-logopedické diagnostiky a terapie ke způsobu vzdělávání dětí s narušenými fatickými funkcemi (často se jedná o děti se specifickými poruchami učení), a tím snižování rizika neuróz, depresí

• v rámci denní části účast na pravidelných mezioborových vizitách a odborných konziliích

• osvěta oboru a významu fatických funkcí u odborné i laické veřejnosti

• moderní diagnostická a terapeutická vybavení – (Pilot test, tablety, PC programy, komunikační tabulky)

• mezirezortní spolupráce v rámci centra a úzká spolupráce s foniatrií a dětskou psychiatrií

• přímé napojení na ambulanci klinické logopedie v Neštěmicích (ve stejném personálním obsazení, činnost rozšířena i na dospělé pacienty)

• u nás nenajdete drilování narušených oblastí vývoje a možná Vás překvapí i skutečnost menší četnosti návštěv, jednak:

  • je pro nás více než kvantita péče přednější kvalita a stanovení intervalů k terapeutickým návštěvám je velmi individuální (záleží na druhu onemocnění, věku aj.)

  • kapacita pracoviště je přeplněná (přibývají pacienti z okolních i vzdálenějších měst, u kterých se snažíme alespoň o řádnou diagnostiku a předáváme do péče kolegů v místě bydliště).

 

• pro přetíženou kapacitu máme skluzy ve vydávání zpráv – velmi prosíme jak rodiče, tak odborníky o shovívavost – děkujeme!

 

 Na našem pracovišti Vás ošetří

Vedoucí klinický logoped, soudní znalec - PaedDr. Lenka Pospíšilová, Ph.D.

Zdravotní sestra - Petra Moravcová

 

 Jak se k nám objednat?

Kontaktujte RECEPCI

 

 Co přinést ke vstupnímu vyšetření?

• doporučení praktického nebo odborného lékaře

• kartičku zdravotní pojišťovny

• očkovací průkaz, porodopis

• zprávy z případných předchozích vyšetření (zejména z neurologie, klinické psychologie, pedopsychiatrie, ORL a foniatrie, také z PPP, SPC, aj.)

 Délka vyšetření je odvislá od věku, závažnosti onemocnění (a užitých diagnostických metod) a schopnosti spolupráce klienta, výjimkou proto nejsou opakované návštěvy za účelem dokončení diagnostiky (zejména u nejmenších dětí).

Klinická psychologie

Cílem tohoto zdravotnického oboru je hlouběji poznat úroveň a strukturu psychických funkcí, lépe porozumět osobnosti člověka, jeho chování a vztahům. Na základě toho je schopna jedinci účinně pomoct odhalit příčiny jeho potíží a následně je i řešit. Díky tomu, že povaha tohoto oboru je interdisciplinární (mezioborová), dovede psycholog šířeji porozumět tomu, s čím vším daný problém souvisí a na co se více zaměřit při terapii (dítě nelze vnímat odděleně od jeho nejbližšího prostředí). Spolupracujemes obory zdravotnickými – především s klinickou logopedií, dětskou neurologií, pedopsychiatrií, v rámci pracovišť somatické medicíny pak se všemi obory, kde je psychická složka nezanedbatelnou součástí poruchy nebo onemocnění jedince) a též nelékařskými obory (zejména se školskými poradenskými pracovišti – SPC, PPP). Dále spolupracujeme se sociální sférou, kterou v Demosthenu představuje ergoterapie, raná péče a odborné sociální poradenství.

Klinický psycholog je vysokoškolsky vzdělaným zdravotnickým pracovníkem, který, podobně jako lékař, získává svoji specializaci předepsaným vzděláváním - absolvováním specializační přípravy postgraduálního vzdělávání zakončené atestací. Klinickým psychologem se může stát pouze absolvent magisterského studia jednooborové psychologie. V souladu s platnou legislativou je rovnocenným partnerem lékaře. Je jedním z přímých poskytovatelů zdravotní péče, přičemž péči hrazenou zdravotními pojišťovnami poskytuje na základě doporučení lékaře, v případě duševní krize nebo traumatu i bez tohoto doporučení. Po dobu průpravy pro výkon práce ve zdravotnictví a specializační přípravy v oboru pracuje psycholog pod supervizí klinického psychologa. Kliničtí psychologové se sdružují v Asociaci klinických psychologů www.akpcr.cz.

Náplni práce klinického psycholog je psychodiagnostika, psychoterapie, režimová terapie, poradenství, krizová intervence. Psychodiagnostika probíhá v rovině vývojové, osobnostní, rodinného systému.

Pracoviště klinické psychologie v Demosthenu je akreditovaným pracovištěm Ministerstva zdravotnictví ČR
pro specializačního vzdělávání v oboru klinická psychologie.

 Proč a v jakém věku objednat dítě na vyšetření?

Důvodem vyšetření mohou být problémy nejrůznějšího druhu, některé z nich jsou závislé na aktuální vývojové úrovni jedince

Klinická psychologie je v našem centru zaměřena celostně (bio-psycho-sociálně) především na dětský věk, zejména na děti s rizikovým vývojem. U nás můžete objednat dítě od 2 let.

Zaměřujeme se na celé spektrum problémů, např.:

• neurotická onemocnění (např. úzkosti, strachy, fobie aj.)

• poruchy přizpůsobení (např. při vstupu do MŠ, změnách v rodině aj.)

• poruchy nálady (např. deprese)

• poruchy myšlení a jednání (např. obsedantně kompulzivní porucha)

• psychosomatická onemocnění (např. bolesti hlavy, břicha, nevolnost aj.)

• poruchy příjmu potravy (mentální anorexie, bulimie)

• opožďování vývoje rozumových schopností (mentální retardace)

• vývojové poruchy řeči, jazyka (vývojové dysfázie)

• vývojové poruchy školních dovedností (specifické poruchy učení)

• pervazivní vývojové poruchy (autismus, Aspergerův syndrom aj.)

• poruchy aktivity a pozornosti (ADHD, ADD)

• poruchy chování (ve vztahu k rodině, ke škole aj.)

• organické poruchy včetně symptomatických (epilepsie, stavy po úrazech mozku aj.)

Vyšetřujeme na žádost rodičů, lékaře, na doporučení ze strany školy. Péče poskytována na základě doporučení lékařeje hrazenazdravotními pojišťovnami. Ostatní služby jsou hrazeny rodiči v hotovosti dle Ceníku výkonů nehrazených zdravotní pojišťovnou.

Co obnáší vyšetření dítěte?

1. identifikace problému – formulace zakázky – specifikace cíle vyšetření

2. prostudování lékařské dokumentace z minulých vyšetření

3. zjišťování osobních údajů o dítěti a jeho rodině (osobní a rodinná anamnéza)

4. vlastní vyšetření může obsahovat např.:

• rozhovor s dítětem a jeho rodiči

• pozorování během řízené či spontánní činnosti

• posouzení adaptace, emoční a sociální zralosti

• vyšetření rozumových schopností (standardizované testy inteligence, např. SON-R, WISC-III, Woodcock Johnson)

• vyšetření celkového vývoje malých dětí (vývojové škály Gesellovy, Bayleyové)

• vyšetření jednotlivých schopností (např.: pozornosti, paměti, čtení, psaní, počítání)

• vyšetření dílčích psychických funkcí

• vyšetření osobnosti (pohovor, dotazníky, projektivní metody).

• vyšetření grafomotoriky, jemné i hrubé motoriky

• orientační vyšetření řeči

• posouzení sociálního prostředí – podnětnosti, citového zázemí, diagnostika rodiny

• zhodnocení způsobu vzdělávání a domácí přípravy při školních potížích
  

5. diagnostickou rozvahu, závěr a doporučení

6. poskytnutí odpovídajících informací zákonnému zástupci

7. psychoterapeutický pohovor a edukace, ev. nácvik relaxace

8. rozhodnutí o termínu terapeutického sezení či kontroly

9. Sepsání zprávy – poskytnutí informací praktickému lékaři, dalším specialistům, dle dohody s rodiči školním institucím (školkám, základním
    i    středním školám,     pedagogicko  - psychologickým  poradnám,    speciálně  pedagogickým  centrům),   administrativní  činnost,   zápis
    o postupu do zdravotnické dokumentace.

Diagnostická činnost je souhrn postupů a technik, jejichž cílem je stanovit diagnózu, a to podle konkrétního cíle, kterým může být:

• určení stupně vývoje

• zjištění příčin odchylného vývoje od věkové normy

• zjištění individuálních zvláštností osobnosti

• zjištění podstaty, podmínek a příčin individuálních rozdílů

• rozbor vztahů v rodině

• předpověď vývoje do budoucna

Diagnózu v klinické psychologii můžeme chápat buď v užším slova smyslu, tj. v souladu s medicínskými kritérii pro klasifikaci poruch (např. podle MKN-10), anebo v širším slova smyslu jako psychologické resumé všech nejdůležitějších poznatků o psychickém stavu, prožívání i chování daného člověka. Psychologická diagnóza v širším slova smyslu nemusí být výhradně zaměřena na chorobné projevy. Popisuje i trvalé psychologické vlastnosti, osobnostní strukturu a její dynamiku (např. inteligenci, temperament, životní hodnoty, emotivitu, odolnost vůči stresu). Na rozdíl od lékařské diagnózy může psychologická diagnóza zahrnovat rovněž pozitivní aspekty osobnosti včetně perspektivy budoucího zdravého vývoje.

Psychoterapie je v klinické psychologii léčebné působení psychologickými prostředky, které má odstranit nebo zmírnit potíže a podle možnosti i odstranit jejich příčiny.

• Psychoterapii provádí kvalifikovaná osoba.

• Systematickou psychoterapii provádí psychoterapeut s atestací a absolvovaným psychoterapeutickým výcvikem.

• Terapeut, který je dosud ve výcviku, pracuje pod supervizí vyškoleného odborníka. V Demosthenu je poskytována skupinová psychoterapie v denním pobytu, klinicko-psychologické vedení, rodinná terapie v rámci psychologického vedení a individuální psychoterapie.

• V našem centru je kladen důraz na úzkou provázanost mezi psychodiagnostikou a terapeutickými postupy a požadavky jiných zdravotníků (odborníků) na co možná nejúčinnější řešení.

Skupinová psychoterapie jepravidelné, otevřené setkání několika dětí s jedním nebo dvěma terapeuty, mohou se využívat prvky cílené nebo hrové činnosti. Skupinová terapie využívá zejména prvky skupinové dynamiky (tj. pracuje i se vztahy mezi dětmi).

Klinicko-psychologické vedení je krátkodobé či dlouhodobé sledování, odborná edukace rodičů a výchovné poradenství posilující pozitivní vývoj diagnózy u dítěte.

Systemická rodinná terapie se zabývá významnými vztahovými systémy, kterými mohou být jednotlivci a dvojice, často ale jde o rodiny i s dětmi. Cílem rodinné terapie je seznámit se s mechanismy opakujících se problémů, pomoci najít rodině cestu ze začarovaného kruhu a aktivovat vlastní úzdravné síly rodiny.

Gestalt terapie se zaměřuje na terapeutický proces a vztah mezi klientem a terapeutem, při jehož naplnění dochází k aktivaci úzdravných procesů klienta. Tento druh terapie klade důraz na podporu a péči v terapeutickém vztahu zdůrazňuje důležitost lidských vztahů a propojenosti se sociálním a přírodním prostředím. Zdůrazňuje také význam tvořivosti, jak pro vlastní práci terapeuta, tak pro osobní růst klientů. Je to svobodný, tvořivý přístup, který se zaměřuje na práci s tělem, emocemi i myšlenkami. V posledních letech se stále častěji užívá v terapii dětí, rodin i párů.

Co ovlivňuje vývoj psychických funkcí

Veškerý vývoj psychických funkcí (např. pozornost, paměť, intelekt) závisí na:

• neurofyziologický vývoji

• motorický vývoj

• percepčně-kognitivním vývoji

• emočním a sociálním vývoji

Neurofyziologický vývoj
Skrze vývoj CNS, který je typický různými strukturálními a funkčními změnami nervové tkáně se vytvářejí u dítěte neuronové sítě potřebné pro vývoj mozku. Vytvářejí se funkční okrsky a dráhy, které propojují nervovou soustavu se soustavou smyslovou (zrak, sluch, hmat).

Motorický vývoj
Vývoj motorických funkcí podmiňuje vývoj schopností a dovedností, kterými dítě může uskutečňovat kontakt se světem. Toto se následně prolíná celým vývojem dítěte. Ovlivňuje fyzickou zdatnost, výběr pohybových aktivit, socializaci, vnímání, řeč, kresbu a později i psaní.

Percepčně-kognitivní vývoj
Spolu s rozvojem percepce (zejm. zrakového a sluchového vnímání) se rozvíjí také další poznávací procesy, které jsou závislé na učení a podnětnosti prostředí. Myšlenkové operace dítěte se nejprve rozvíjejí od smyslové manipulace s konkrétními předměty jeho prostředí, přes symbolickou a pojmovou (s rozvojem řeči), až po abstraktní myšlenkové operace.

Emočně-sociální vývoj a vývoj osobnosti
Nejzásadnější vliv pro utváření osobnosti jedince a pro zdravý duševní vývoj má rodina. Způsob, jakým rodina ovlivňuje vývoj dítěte do období předškolního věku, může mít dopad na jeho pozdější vývoj. Pokud jsou rodiče citliví k potřebám dítěte, mohou mu pomoci překonat případné obtíže ve vývoji a umožnit tak posun do další vývojové fáze. Již v prenatálním období se utváří vztah mezi matkou a dítětem, který se po narození dále vyvíjí a prohlubuje. Od nejútlejšího věku je třeba zabezpečit dítěti základní psychické potřeby, pocit jistoty a bezpečí, zajistit odpovídající citovou odezvu a možnost volně a aktivně se rozvíjet.

 

Specifika našeho oddělení

vývojový přístup

• vyšetřujeme děti od batolecího období až po adolescenci

komplexní přístup

• zabýváme se klientem jako bio-psycho-sociálním celkem

meziresortní přístup

• úzké propojení s oblastí klinickou (ambulance) a školstvím (denní pobyt, SPC)

Na našem pracovišti Vás ošetří:

 Vedoucí klinický a dětský psycholog, psychoterapeut – Mgr. Pavlína Pavlišová

 

 

 

Jak se k nám objednat?

Kontaktujte RECEPCI

 

 Zajímají nás zejména tyto vstupní informace:

• věk a jméno dítěte

• stručný popis problému/důvodu, kterého se vyšetření má týkat

• vaše telefonní číslo

Následně Vás bude pracovník ambulance klinické psychologie v co nejbližší době kontaktovat.

 

 Co přinést ke vstupnímu vyšetření?

• doporučení praktického nebo odborného lékaře

• kartičku zdravotní pojišťovny

• očkovací průkaz, porodopis

• zprávy z případných předchozích vyšetření – zejména z dětské neurologie, pedopsychiatrie, PPP, klinické logopedie; pokud se problémy týkají oblasti školy, pak hodnocení třídního učitele

Nemocné a unavené děti nelze dobře vyšetřit, výsledky vyšetření bývají obvykle zkreslené zejména v jejich neprospěch. Proto žádáme rodiče, aby nemocné děti přeobjednali na dobu, kdy budou zdravé a budou moci dobře spolupracovat.

Vyšetření trvá obvykle 2-5 hodin a bývá obvykle rozloženo do 2 i více částí, podle aktuální kondice dítěte. 

 

---

Raná péče                                                            

Rané péče obecně

 Raná péče jako samostatný obor existuje ve světě od 70. let minulého století, v České republice se praktikuje od roku 1994, a to především díky Společnosti pro ranou péči v Praze, která pokrývá republiku několika svými středisky. Nepravidelně probíhají akreditované kurzy pro poradce rané péče. Při Českomoravské psychologické společnosti se utvořila Pracovní skupina pro raný vývoj, která pořádá semináře pro zájemce i z jiných oborů.

Cílem rané péče je snížit negativní vliv zdravotního postižení nebo vývojové poruchy na dítě a jeho rodinu, posílit kompetence rodiny a snížit její závislost na sociálních systémech. Pro dítě, jeho rodinu i společnost vytvořit podmínky sociální integrace.

Raná péče je sociální služba určená rodinám s dětmi se zdravotním postižením nebo ohroženým vývojem od narození (může zasahovat i do prenatálního období) do 7 let věku, která je realizována v terénu – ideálně v domácím prostředí rodiny.

Ranou péči upravuje Zákon O sociálních službách 108/2006 sb. ve znění pozdějších předpisů. Dle tohoto zákona je raná péče poskytována bezplatně.

 

V jakém věku a proč může rodič kontaktovat pracoviště rané péče? 

• v co nejranějším věku při jakékoliv pochybnosti lékařů a dalších specialistů ohledně vývoje dítěte

• co nejdříve po již předpokládaném narození dítěte s vrozenou vývojovou vadou, při předčasném narození dítěte či při rizikovém, anebo patologickém porodu

• ihned při jakékoliv pochybnosti rodičů - až 80% rodičovských obav je opodstatněných („Mikulajová“) – například extrémní plačtivost, nespavost, „jiný vývoj oproti vrstevníkům či sourozencům“ …

• ihned po stanovení diagnózy zdravotního postižení či vývojové poruchy

• v případě, kdy si se svým dítětem „nevíte rady“ a potřebujete pomoc a podporu – raná péče je služba pro děti i jejich rodiče.

 

Co všechno vstupní posouzení obnáší?

První kontakt je většinou telefonický či prostřednictvím mailu. S rodiči je domluven první osobní kontakt, na kterém pracovník získá první informace o klientovi a rodičích, problémech, které řeší či potřebují řešit. Rodičům jsou vysvětleny principy rané péče, a dětské centrum představeno jako celek. Pokud rodina souhlasí, (což nemusí být pravidlem, po domluvě s rodiči může být doporučena jiná služba – sociální či jiná ambulantní péče), kontaktní pracovník si zaznamená základní anamnestické údaje, případně výsledky doposud provedených vyšetření. Tyto údaje dále zpracovává a připravuje komplexní posouzení pro danou rodinu. V dohodnutý den přijdou rodiče s dítětem, je provedeno orientační zhodnocení současného stavu přítomnými odborníky (dětský lékař, speciální pedagog, psycholog, ergoterapeut, fyzioterapeut), doplněna anamnéza a domluven termín první návštěvy domácího konzultanta. Vstupní komplexní posouzení trvá zpravidla 45 – 60 minut.

 

Raná péče v DEMOSTHENU

 Samotný průběh rané péče spočívá ve výjezdech domácího konzultanta do rodiny, kde s rodiči a dítětem pracuje na základě přání rodičů (například nácvik soběstačnosti v oblasti osobní hygieny), výsledků doposud provedených vyšetření a vlastního odborného úsudku a znalostí. Domácí konzultant poskytuje rady a doporučení k podpoře vývoje, výběru vhodných pomůcek a hraček a doporučuje případná další vyšetření. Při své práci vychází z odborných zpráv, včetně odborného posouzení aktuálního stavu jednotlivých vývojových oblastí. Při ukončování péče je rodičům doporučena následná péče – sociální služby, umístění do vhodného předškolního či školního zařízení.

Výjezdy do rodin jsou standardně realizovány 1x za 6 – 8 týdnů. Doba pobytu v rodině je individuální, zpravidla v rozmezí od 60 – 180 minut.

 Na základě přání rodičů vypracuje pracovník rané péče – domácí konzultant – zprávu o poskytování sociální služby, kterou mohou rodiče přiložit například k žádostem o příspěvek na péči, či předat svému pediatrovi a specialistům. Výjezdy jsou průběžně zaznamenávány a individuální plány péče podle aktuálního zhodnocení upravovány.

Návštěvy domácího konzultanta nesuplují péči specialistů v ordinacích. Hlavním a jediným garantem péče o dítě a jeho vývoj jsou rodiče.

Dokumenty:

Veřejný závazek ranné péče

Popis realizace poskytování sociální služby

 

        

 

   Leták 2017

   

---

 

Jaká jsou specifika Rané péče v DEMOSTHENU? 

• Demosthenes, o.p.s. je jediným poskytovatelem této služby se sídlem na území Ústeckého kraje a poskytuje ji v souladu se Zákonem Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb. v aktuálním znění, Vyhláška č. 505/2006 Sb. v aktuálním znění a s Rozhodnutím o registraci sociální služby čj. 2723/SZ/2007 v aktuálním znění.

• Služba je poskytována v souladu s cíli a předmětem činnosti DEMOSTHENA - dětského centra komplexní péče.

• Záměrně je služba propojena se zdravotnictvím a školstvím v rámci DEMOSTHENA – dětského centra komplexní péče. Jednotliví pracovníci si mohou vzájemně poskytovat zpětnou vazbu a klienti tak mohou mít skutečně odborný ucelený pohled. Zároveň je respektováno právo klienta sociální služby na to, aby si svobodně zvolil potřebné zdravotnické či školské zařízení.

• Jsme schopni zajistit možnou návaznost v poskytování služeb – například  integraci do zařízení předškolního či školního ve všech typů a druhů.

• Ve svém důsledku vede tento propojený systém péče k včasnějšímu přesnému určení diagnózy, přesnému nastavení terapie a tím k minimalizaci stigmatizace rodiny a dítěte a minimalizaci stavu sociálního vyloučení.

 

Tým pracovníků rané péče

• Vedoucí týmu rané péče- Bc. Veronika Kopalová
• Sociální pracovník – Bc. et Bc. Pavla Bílá, Bc. Veronika Kopalová
• Ergoterapeut, poradce rané péče - Bc. Kateřina Žitňanská
• Poradce rané péče - Mgr. Anna Hrnčířová,  Mgr. Ladislava Bačová, Mgr. Iryna Kovalčuková
• Odborní konzultanti: zástupci ostatních odborností centra

 

 

---

 

Jak se k nám objednat?

Telefonicky, mailem prostřednictvím kontaktní osoby:

Bc. et Bc. Pavla Bílá - 776 177 869; pavla.bila@demosthenes.cz, ranapece@demosthenes.cz

První schůzka je domluvena dle přání klienta v domácím prostředí či v prostorách poskytovatele služby.

 

Co je třeba mít u sebe na první kontakt?   

• zprávy z případných předchozích vyšetření – zejména z klinické psychologie, pedopsychiatrie, neurologie, ORL a foniatrie, také z PPP, SPC, aj.

• porodopis či jiné záznamy o dítěti

• záznamy z vývoje dítěte – pokud jsou rodiči zapisovány (např. kniha „Naše děťátko“).

 

---

Speciálně pedagogické centrum

 

Speciálně pedagogické centrum (SPC) je školské poradenské zařízení (spolu s PPP - pedagogicko-psychologickou poradnou a SVP - střediska výchovné péče). Poradenství v SPC je více zaměřeno na konkrétní typ zdravotního postižení. Speciální pedagogové se sdružují v Asociaci pracovníků SPC ( www.apspc.cz).

SPC v Demosthenu je určeno pro děti od 3 let do ukončení vzdělávání na SŠ příp. VOŠ:

• se sluchovým postižením (SP)
• zrakovým postižením (ZP)
• děti s narušenou komunikační schopností (NKS) a specifickými poruchami učení a chování (SPUCH)
• příp. v kombinaci s dalšími typy postižení, kdy je dominantní SP, ZP, NKS
• v SPC jsou také vedeny děti po dobu docházky do denního pobytu a dále dle domluvy mezi zákonným zástupcem dítěte a odborným týmem

Naším specifikem je úzká týmová spolupráce s odbornými zdravotnickými ambulancemi -zejména klinické logopedie a klinické psychologie, foniatrie, oftalmologie, pedopsychiatrie, dětské neurologie, atd.

V rámci Demosthena je operativní možností vyšetření klienta u dalších specialistů a přímá konzultace s nimi – např. děti s narušenou komunikační schopností jsou vyšetřené klinickým logopedem.

Co nabízíme:
Na základě závěrů specialistů poskytujeme speciálně pedagogickou diagnostiku a diagnostiku psychologickou. Speciální pedagog posoudí vzdělávací potřeby klienta, které jsouspolečně se závěry specialistů podkladem pro navržení vhodných forem vzdělávání, tzn. buď ke vhodné inkluzi do běžných škol, spolu se zajištěním podmínek, anebo pro zařazení do systému škol speciálních. V rámci speciálně pedagogické diagnostiky má speciální pedagog možnost využít mj. i přímého pozorování klienta při vzdělávání (např. ve třídě).

Poradenství v oblasti vzdělávání zahrnuje:

• poradenství ohledně možností vzdělávání, pomoc při vyhledávání vhodné výchovně vzdělávací instituce a edukační činnost pro zákonné zástupce klientů
• zpracování podkladů nezbytných pro zajištění vzdělávání klientů se speciálními vzdělávacími potřebami – doporučení ke vzdělávání , odkladu školní docházky, k zařazení do speciálního vzdělávání (např. speciální třídy MŠ, ZŠ, či samotné speciální školy); včetně vypracování návrhu podpůrných opatření při výuce, obsahu a způsobu poskytování individuální péče, příp. úpravy prostředí
• poradenství, edukační a metodickou činnost pro pedagogy MŠ, ZŠ, SŠ (např. vysvětlení podstaty diagnózy a její dopad na dítě při vzdělávání, speciální metody užívané při vzdělávání, podpora při tvorbě IVP)
• doporučení odborné literatury k dané problematice
• doporučení rehabilitačních a kompenzačních pomůcek dle potřeb klienta
• odborné sociální poradenství a pomoc ve styku se zdravotními pojišťovnami a různými institucemi (zabezpečuje sociální pracovnice)

Studentům SŠ poskytujeme vystavení odborného posudku pro uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky. Je určeno pro studenty se sluchovým postižením, zrakovým postižením, s narušenou komunikační schopností, tělesným postižením a PAS.

---

 Specifika péče o klienty se sluchovým postižením (SP)

 Surdopedie je speciálně pedagogická disciplína, která se zabývá výchovou, vzděláváním a rozvojem jedinců se sluchovým postižením:

• nedoslýchavostí
• neslyšící
• ohluchlí
• jedinců s kochleárním implantátem
• příp. v kombinaci s jinými postiženími

Spolupracujeme s řadou oborů – zejména s ORL a foniatrií, na jejichž diagnostiku navazuje, dále s klinickou logopedií a psychologií či s technickými obory, které se zabývají kompenzačními pomůckami pro sluchově postižené (např. sluchadla, kochleární implantáty, vibrátory, zesilovače).

Primární je včasnost – identifikace obtíží, diagnostika, zahájení optimální kompenzace (např. sluchadly, CI, výběr komunikačního systému) a stimulace.

K včasnému odhalení obtíží nám mohou být nápomocny následující signály:

• dítě nereaguje na zvuky, neotáčí se za nimi, nereaguje na hlas svých nejbližších
• dítě nevěnuje pozornost zvuků z okolí, obtížně je identifikuje, neorientuje se v nich
• dítě nereaguje ne zavolání či jednoduchý pokyn, špatně rozumí tiché a šeptané řeči
• dítě se obtížně orientuje v rozhovoru více osob
• dítě se obtížně orientuje v rozhovoru více osob
• dítě reaguje na mluvu druhého s odvrácenou tváří
• dítě si zaujímá pozici blízko mluvící osoby, vyhledává informace zrakem
• dítě zaměřuje pozornost na to, co vidí (obrázek, mimika, gesta a čemu porozumí z toho, co vidělo)
• dítě mluví nepřiměřeně hlasitě či s nápadnou intonací, řeč je obtížně srozumitelná
• častá otázka „Co?“, časté přeslechy
• zpomalené reakce na pokyny, nepochopení pokynu – může se jevit jako dítě s mentálním postižením
• omezená délka pozornosti, větší unavitelnost
• s obtížemi navazuje interpersonální vztahy

Při komunikaci se sluchově postiženými je nezbytné užívat základní komunikační strategie:

• dostatek světla
• vhodné akustické podmínky bez rušivých zvuků a ruchů
• přiměřená vzdálenost a kvalitní zrakový kontakt komunikačních partnerů (tváří v tvář)
• klidné tempo řeči, přiměřená artikulace, jednoznačně formulovaná slova a pokyny
• využít odezírání a gesta jako podpůrný prostředek komunikace
• vždy ověřit porozumění

 

---

Specifika péče o klienty se zrakovým postižením (ZP)

 Oftalmopedie – speciálně pedagogická disciplína, která se zabývá výchovou, vzděláváním a rozvojem jedinců se zrakovým postižením:

• refrakčními vadami
• slabozrakostí
• nevidomých jedinců
• v popředí zájmu nyní stojí CVI – kortikální postižení zraku, které je obtížněji diagnostikovatelné, ale poměrně často doprovází jinou zrakovou vadu
• příp. v kombinaci s dalšími typy postižení

V návaznosti na vyšetření očního lékaře, posuzujeme funkci zraku a vývoj zrakového vnímání, doporučujeme cílené stimulace, vhodné pomůcky a vykonává další podporu vývoje, především se zaměřením na integraci v rámci běžných škol.

K včasnému odhalení obtíží nám mohou být nápomocny následující signály:

• oči dítěte jsou zarudlé, s povlakem na víčkách nebo řasách, vodnaté, nadměrně slzí, objevuje se výtok
• oči dítěte se nepravidelně pohybují, lze pozorovat jejich záškuby
• dítě si stěžuje na závratě, bolesti hlavy, pálení nebo svědění očí, bolesti očí a jejich okolí, dvojité vidění
• dítě je nadměrně unavené
• dítě nenavazuje oční kontakt, nadměrně mrká, mne si oči nebo na ně tlačí, udrží pozornost jen krátkou dobu, při hře je nápadná špatná koordinace očí a rukou
• při orientaci v prostoru naráží do předmětů a lidí, nebo je příliš opatrné v neznámém prostředí, chůze bývá nejistá, zakopává o překážky
• při pohledu na vzdálené předměty zaujme dítě ztuhlý postoj, vysune hlavu dopředu, nápadně mhouří oči, nejeví zájem o divadlo, televizi apod.

Pro efektivní práci se zrakově postižnými je nezbytné zajistit:

• dostatek světla
• u předkládaných materiálů
• dostatečná vzdálenost
• optimální velikost (obrázků, písma apod.)
• větší kontury (obrysy)
• barevnost (není vhodné překombinování barev, ale spíše volit kontrastní barvy)
• respektovat rychlejší unavitelnost

 

---

Specifika péče o děti s narušenou komunikační schopností (NKS) a specifickými poruchami učení a chování (SPUCH)

• u dětí s NKS a SPUCH je specifikem vzájemná propojenost mezi specialistou z ambulance (zejména klinické logopedie či klinické psychologie) a speciálním pedagogem SPC
• specialista v ambulanci (klinický logoped, klinický psycholog) provede klinické vyšetření a stanoví diagnózu
• následně speciální pedagog aplikuje závěry vyšetření do vzdělávacího procesu
• další informace viz. Klinická logopedie

 

---

Tým pracovníků speciálně pedagogického centra:

Ing. Veronika Srbová- vedoucí SPC - tel č. 606 780 354

Mgr. Lenka Jonová - speciální pedagog SPC – oftalmoped (klienti se zrakovým postižením)     - tel.č.721 559 389
Mgr. Iveta Skopalová- speciální pedagog SPC- surdoped (klienti se sluchovým postižením)     -  tel. č. 725 126 049

Mgr. Hana Fábriová -   speciální pedagog SPC (klienti s narušenou komunikační schopností a SPUCH)

Mgr. Barbora Hudcová -   speciální pedagog SPC (klienti s narušenou komunikační schopností a SPUCH)

Mgr. Henriett Kalvas - speciální pedagog SPC (klienti s narušenou komunikační schopností a SPUCH)

Mgr. Gabriela Zeman -  speciální pedagog SPC (klienti s narušenou komunikační schopností a SPUCH)

Marcela Čmejlová- administrativní pracovnice

Bc. Veronika Kopalová - sociální pracovnice SPC

 

Na první kontakt s sebou přineste zprávy z odborných vyšetření - např. klinického logopeda, klinického psychologa, neurologa, foniatra, oftalmologa, apod.

U stávajících klientů kontaktujte pracovníka se zaměřením na příslušnou odbornost (vždy je kontakt uveden na zprávě z vyšetření).

 

PROVOZNÍ DOBA SPC:

Pondělí:      8:00 - 17:00

Úterý:         8:00 - 17:00

Středa:       8:00 - 17:00

Čtvrtek:      8:00 - 17:00

Pátek:         8:00 - 12:00

 

Jak se k nám objednat?

Kontaktujte RECEPCI